Id, ego a superego
Jedná se o 3 složky osobnosti, které se vzájemně ovlivňují → jsou v neustálém
rozporu. Podle Freuda je osobnost uzavřený systém a všechny 3 složky se pohybují v rámci hranic a jsou řízeny jinými principy.
Id (ono)
- temná nepřístupná část osobnosti – je kompletně uložena v nevědomí
- je iracionální, řídí se hlavně libidem
- domáhá se okamžitého uspokojení potřeb – řídí se principem slasti
- id se čistě projevuje například u kojence, kterému jde pouze o uspokojení
základních potřeb – slast v podobě příjmu potravy nebo ulevení si do plen;
dalším příkladem je vztekající se dítě, které se nekontroluje (jde o projev
části osobnosti, kterou nemůže usměrnit) a touží uspokojit potřebu
- id lze uspokojit prostřednictvím snů – dochází ke směšování fantazie a
reality → naplnění nevědomých přání
Ego (já)
- část ega je uložena v předvědomí, část ve vědomí, z malé části také nevědomí
- je racionálně orientované – spočívá v reálné rovině
- zpracovává požadavky, které na něj klade id, do přijatelné formy odpovídající
dané situaci – dokáže zvážit jednání a jeho následky
- člověk s vyvinutým egem je považován za zralou osobnost – je schopen
adekvátně reagovat v situaci a odhadnou její následky
Superego (nadjá)
- zasahuje do vědomí, předvědomí i nevědomí
- zahrnuje zákazy, příkazy omezení (ale i chválu), která jsou člověku
předkládány v průběhu života – jedince od dětství formuje společnost
a okolí → důležité je, do jaké míry se jedinec s těmito zásadami ztotožní
- již zpracované a ztotožněné zásady (některé vědomě, některé nevědomě)
pak tvoří vnitřní morálku – člověk se jí řídí
- pracuje na principu dokonalosti – snaží se potlačit veškeré projevy id a
nedovolit jakékoliv uspokojování slasti
- člověk s vyvinutým superegem má sklony k perfekcionalismu – snaha
dosáhnout vlastní dokonalosti; pokud je superego nedostatečně vyvinuté
(jedinec normy nepřijal a chová se v rozporu s nimi), v civilizované
společnosti to znamená porušování pravidel (kriminalita)
V rámci ucelené osobnosti tyto tři vrstvy pracují proti sobě → konflikty.
Střety těchto složek a jejich zpracování a řešení jedincem je podle
Freuda hnacím motorem osobnosti.
střet id a ega – id se snaží něčeho dosáhnout, nehledě na to jestli je to
v rozporu s normami → ego musí zpracovat požadavek
do přijatelné formy – vnější přesvědčení (racionální úvaha)
střet id a superego – například dítě v supermarketu chce autíčko, ale nemá
peníze → jediný způsob jak ho získat je krádež – to
je však v rozporu vnitřním přesvědčením, které je
dáno dobrou výchovou
střet ega a superega – ego racionálně vyhodnotí situaci jako přípustnou,
ale superego se k situaci pořád staví z důvodu
morálních zábran záporně (přehnaně moralizující
výchova)
